Zpětný odběr pneumatik byl v legislativě zakotven již v roce 2001. V roce 2020 pak vešel v platnost zákon o výrobcích s ukončenou životností, který postihuje výrobky, jež se po dovršení životnosti nemohou stát běžným komunálním odpadem a jejichž recyklace představuje velmi složitý proces – a právě mezi ně patří i ojeté pneumatiky.
Co říká legislativa
Tento zákon, konkrétně § 97 zákona č. 542/2020 Sb., o výrobcích s ukončenou životností, stanovuje výrobcům pneumatik povinnost zajistit na vlastní náklady zpětný odběr odpadních pneumatik od konečného uživatele, a to bez ohledu na výrobní značku, datum jejich uvedení na trh, bez vazby na koupi nového výrobku a bez nároku na úplatu. Výrobce má navíc povinnost zřídit veřejná místa zpětné odběru pneumatik v zákonem definovaných obcích.
Zpětný odběr pneumatika nicméně mohou provádět také obecní sběrné dvory (tuto službu nenabízejí všechny, je proto dobré se informovat předem) nebo pneuservisy a autoservisy (ani pro ně není tato služba povinná). Výrobci pneumatik mohou zpětný odběr provádět buď individuálně, nebo kolektivně. Co to znamená v praxi?
Kolektivní vs. individuální sběr pneumatik
V roce 2016 vznikla nezisková společnost Eltma, jejímiž členy jsou nejvýznamnější hráči na trhu s pneumatikami (mezi zakladatele patří Bridgestone Europe, Continental Barum, Goodyear Dunlop, Michelin, Nokian Tyres nebo Pirelli Tyre) a která zajišťuje místa pro zpětný odběr ojetých pneumatik. Seznam členů najdete na stránkách společnosti, kde je i podrobná mapa míst zpětného odběru pneumatik v rámci systému Eltma, nebo na webu ministerstva životního prostředí.
Někteří výrobci nejsou zapojeni do systému Eltma a plní povinnost zpětného odběru pneumatik individuálně. To znamená, že vytvářejí vlastní místa sběru pneumatik. Rovněž jejich seznam najdete na stránkách ministerstva životního prostředí.
Zpětný odběr pneumatik zajišťuje pro své zákazníky i společnost WETEST pneu.
Ochrana přírody a recyklace
Důvodem, proč je pneumatikám, respektive jejich zpětnému odběru, věnována taková pozornost, je prostý. Látky, které obsahují, mohou při neodborném nakládání velmi vážně poškodit životní prostředí – znečistit vodu i půdu. Ostatně i proto odborníci varují před nejrůznějším používáním starých pneu například na zahradách či dětských hřištích apod. Pokud by se někdo rozhodl starou pneumatiku spálit, uvolní tím do ovzduší silně škodlivé chemikálie, včetně prokazatelně karcinogenních (ostatně v takovém případě hrozí pokuta až 1 milion korun).
Jedinou možností, jak ojeté pneumatiky zlikvidovat, je tak jejich odevzdání na sběrném místě, odkud putují k odborné recyklaci. Po opracování pneumatiky je plášť rozdrcen a vyčištěn. Tato drť se pak následně využívá například k výrobě nových pneumatik, ale i jako příměs do nejrůznějších stavebních materiálů apod.
Další možností recyklace ojetých pneumatik je jejich opětovné využití, a to v rámci protektorování. Během něho se na opracovanou kostru pneumatiky nasadí nový dezén a pneu je tak připravena k další službě. O tom, jak přesně protektorování probíhá, si přečtěte v rubrice Nákladní protektory.
Pokud by vás zajímalo, proč je využití ojetých pneumatik ekologičtější (a také ekonomičtější) než jejich likvidace, přečtěte si článek Jak protektorování šetří životní prostředí.
Společnost Wetest pneu vyrábí protektory již od roku 1991 a dodává je stovkám zákazníků především z řad dopravních společností či městských dopravních podniků v rámci celé České republiky. Nabízí komplexní služby uzpůsobené potřebám každého zákazníka – od vstupní kontroly přes výrobu protektorů až po následný servis.
Zajímá vás, jak můžeme pomoci i vaší přepravní společnosti? Kontaktujte nás!